Unitra Atut 65-1

Zaklady Radiowe im. Marcina Kasprzaka, Polsko, cca 1965

Radiopřijímač - superhet pro příjem v pásmech DV, SV a VKV OIRT osazený elektronkami ECC85, ECH81, EBF89, ECL82 a dvěma germaniovými diodami, pro napájení ze střídavé sítě. Feritová anténa, přípojka pro drátovou anténu, uzemnění a VKV dipól, VKV jednotka laděná indukčnostmi, nf stupeň s kmitočtovou korekcí regulace hlasitosti a se zpětnou vazbou, oválný reproduktor, indikační žárovka zapnutí, selenový usměrňovač. Plošné spoje, plastová stupnice, dřevěná skříň s plechovým odstíněním žáru od koncové elektronky, hobrová zadní stěna.

Konstrukce rádia je poměrně povedená, šasi je velmi kompaktní. Stejně jako u radipřijímače Violetta jsou použity papírové svitky bez pouzdra, přesto je lze označit za dost kvalitní.

Radiopřijímač jsem v říjnu 2015 vyzvedl pro Martina Tomkoviče v Praze. Když už jsem ho měl, provedl jsem zběžnou renovaci. Bylo nutné vyčistit skříň od usazeného prachu, stupnice je v jednom místě poškrábaná, jako by z ní někdo sundával nálepku. Opravy se omezily na prostříknutí potenciometru hlasitosti a preventivní výměnu vazebního svitku. Dále je vadný vypínač, je trvale zapnutý. Rádio mě překvapilo dobrou citlivostí na všech pásmech. Na VKV bylo dokonce přeladěno na část západní normy. Zvuk byl také v rámci kategorie velmi dobrý, i když bych se osobně obešel bez kmitočtové kompenzace regulace hlasitosti, která při nízké hlasitosti přidává výšky. Rádio bych hodnotil jako velmi povedené, vzhledné a kvalitní, zejména ve srovnání se soudobou produkcí bratislavské Tesly. Vypadá daleko moderněji, než by odpovídalo roku výroby, a na pohled ani není poznat, že je ještě elektronkové.