Tesla 4203A Athos

TESLA Pardubice n. p., 1957/58

Černobílý televizní přijímač - superhet pro příjem vysílání v 2. a 3. kanálu I. pásma čs. TV normy osazený elektronkami 4x 6CC42, 6x 6F36, 6L43, 6F31, 2x 6B32, 6CC41, 2x UBL21, PL81, 2x PY83, 1Y32T, 430QP44, pro napájení ze střídavé sítě. Kanálový volič s dvanáctipolohovým karuselem, osazeny jen cívky pro dva kanály, ostatní polohy blokovány. Regulace kontrastu změnou zesílení vf a prvního mf stupně, spojená s AVC. Mezinosný příjem zvuku dle normy OIRT, fysiologická regulace hlasitosti, tónové korekce, nf stupeň se zpětnou vazbou, kulatý dynamický reproduktor. Obrazovka o úhlopříčce 43 cm, s iontovou pastí a magnetickým vychylováním a ostřením. Snímkový rozklad zapojený jako multivibrátor s přímou synchronizací, řádkový rozklad buzen blokovacím oscilátorem řízeným setrvačníkovým obvodem s porovnávačem fáze. Koncový stupeň řádkového rozkladu se vzduchovým VN transformátorem, vysokoimpedančními vychylovacími cívkami a diodou pro tlumení parazitních kmitů. Síťová část s přepínačem zvuk-televize, kdy při poloze zvuk je vypnuto žhavení synchronizačních a rozkladových obvodů a do anodového obvodu je zapojen omezovací odpor. Dva žhavicí transformátory, selenový usměrňovač, zdroj záporného předpětí využívající diody nf koncové elektronky, žárovka indikující provoz. Dřevěná skříň, ochranné sendvičové sklo před obrazovkou, bakelitová mřížka reproduktoru a dvířka pod obrazovkou s mosazným nápisem Athos, plastové knoflíky s eloxovanými ozdobami, papírová zadní a spodní stěna.

Levý malý knoflík ovládá hlasitost, střední - výšky, velký - hloubky. Pravý knoflík: malý - přepínání kanálů, střední - doladění vf oscilátoru, velký - jas. Pod dvířky vodorovná a svislá synchronizace, síťový vypínač a přepínač provozu a regulace vf zesílení (kontrastu).

Konstrukce je odvozena z televizoru Akvarel vyvinutého v Tesle Strašnice, což byl první čs. superhet. Televizor je tedy vyroben z takové součástkové základny, jaká byla v dané době k dispozici. Najdeme v něm tedy loktalové, heptalové a první novalové elektronky. VN transformátor je údajně přesnou kopií trafa z jistého západoněmeckého televizoru. Také se jedná o poslední čs. televizory s paralelním žhavením elektronek, které zajišťuje poměrně rychlý náběh, ale vyžaduje síťové trafo. Od Akvarelu se Athos odlišuje zejména větší obrazovkou a skříní. Mnoho změn nastalo také v obvodech. Původní čtyři usměrňovací elektronky byly nahrazeny selenovým usměrňovačem, pomocný zdroj předpětí používá diody koncové nf elektronky místo germaniové diody. Snímkový rozklad je zapojen jako multivibrátor místo blokovacího oscilátoru. Krom toho bylo provedeno mnoho mechanických změn.

První kusy mají jiný konektor vychylovacích cívek, a to stejný, jako byl v Akvarelu. Původní konstrukce, označovaná někdy jako Athos I, byla po čase modifikována na provedení Athos II, které je daleko rozšířenější. Kanálový volič byl vybaven cívkami pro více kanálů, další úpravy byly pravděpodobně zaměřeny na snížení výrobních nákladů. Zmizel jeden stupeň zvukové mezifrekvence díky přesunutí odběru zvuku až za obrazový zesilovač, nevýhodou je větší spotřeba při příjmu samotného zvuku. Také byla odstraněna tlumicí dioda řádkového rozkladu, transformátorek v porovnávači fáze byl nahrazen odlišným zapojením předzesilovací elektronky, dvě elektronky 6F36 (oddělovač synchronizační směsi a blokovací oscilátor řádkového rozkladu) byly nahrazeny jednou 6CC42. Dále bylo změněno zapojení obrazového zesilovače a obrazovky. U pozdějších sérií byl také osazen nový typ reproduktoru (liší se snad jen barvou laku a označením podle nového systému). Athosy II se údajně přednostně dodávaly na Zlínsko (resp. Gottwaldovsko), neboť měly lepší citlivost, než televizory řady Mánes, což bylo ve zdejší kopcovité krajině výhodné. V okolí Zlína se tyto televizory vyskytují dosti hojně. Také jedni naši známí měli Athosa II na půdě své chalupy, kam jsme je jezdili navštěvovat. Jako malého mě Athos pochopitelně naprosto fascinoval. Byl dosti zachovalý, naposledy jsem jej viděl v roce 2008, další osud je mi neznámý.

Obvodové řešení bylo zohledněno i při konstrukci dalších pardubických televizorů.

Televizor jsem v srpnu 2014 nalezl v jisté opuštěné budově. Vzhledem k tomu, že byl uložen ve vlhkém sklepě, byla skříň rozklížená, plesnivá a místy se z ní loupala dýha. Nějakému předchozímu kolemjdoucímu se dále hodil reproduktor a pružinka z iontové pasti. Po důkladném vyčištění přišlo nejprve na řadu lepení skříně. Použil jsem lepidlo Herkules, padla na to skoro celá flaška. Po slepení je skříň pevná, nicméně je díky dlouhému pobytu ve vlhku nahnutá ke straně. Následovalo shánění reproduktoru, který jsem nakonec zakoupil od jiného sběratele. Iontovou past mi poskytl Dan Platil. Renovace pokračovala opravou lankového náhonu potenciometru jasu, formováním elektrolytů a výměnou svitků, které byly většinou zcela KO. Asfaltové elektrolyty byly všechny bez kapacity, část jich již byla nahrazena. Špatnou funkci snímkového rozkladu způsobenou vadnými svitky se předchozí opraváři snažili řešit připojováním dalších rezistorů paralelně k původním, všechno šlo ven. NF koncová elektronka byla zcela bez emise a srážecí odpor v jejím napájení byl přerušený, obojí bylo bezpochyby způsobeno vadným vazebním svitkem. Také diody této elektronky byly zcela vyčerpány svodem elektrolytů v obvodu regulace kontrastu. I několik dalších elektronek bylo slabých. Po provedení těchto kroků jsem televizor zapl, zatím bez obrazovky. Všechny obvody se jevily jako funkční, jen selenový usměrňovač měl velký vnitřní odpor, tak byl přemostěn diodou a odporem 22 ohm. Selen už není původní, je osazen kus z ČKD Modřany. Když jsem televizor poté zapl, ozvaly se silné výboje z vn trafa. Díky většímu napájecímu napětí stouplo i vysoké napětí a došlo k průrazu izolace žhavicí smyčky pro elektronku 1Y32T. Smyčku jsem zaizoloval silikonovou bužírkou, podložil plastovou páskou a upevnil tavným lepidlem. Obrazovka měla utrženou duodekalovou patici, pod ní jsem nalezl loktalovou patici, stejnou jako u obrazovky v Mánesu. Patici jsem opravil a následně už bylo vše OK a po připojení obrazovky a seřízení iontové pasti se objevil obraz, ani nebylo potřeba seřizovat rozkladové obvody. Oproti obvodu synchroguide, který je použit v Mánesu a jehož nastavování mi poprvé trvalo několik hodin, funguje řádková synchronizace v Athosu zcela bezchybně. Obrazovka je na svůj věk ještě celkem slušná, v šeru je obraz výborný. Ostatně u těchto prvních obrazovek, které ještě nebyly metalizované, se s provozem při běžném osvětlení ani nepočítalo. Signál televizor dostává z modulátoru MD-5s. Jeho výstup je dosti silný, takže je nutné opatrné nastavení kontrastu, jinak dojde k přebuzení vf části a obraz se ztratí.

Po několika hodinách provozu se začal zhoršovat jas a ostrost. Ukázalo se, že se celé šasi po delší době chodu pěkně rozpálí, což způsobilo rozpuštění tavného lepidla a uvolnění smyčky, takže se zeslabilo žhavení 1Y32T a pokleslo vysoké napětí. Pro fixaci smyčky je tedy nutné použít něco tepelně odolnějšího.

K televizoru jsem si koupil na Aukru návod za velmi příznivou cenu 50 Kč. Návod je tištěn na kvalitním papíře, je pěkně graficky zpracován a doplněn mnoha ilustracemi.

Kvůli nedostatku místa jsem televizi svěřil do úschovy Milanovi.

V roce 2015 jsem se pustil do renovace dalšího kusu, který jsme se Slávkem dostali od pana Chluda. Skříň byla tentokrát v lepším stavu, jen se trochu loupe dýha z "uší" a v jednom místě je zničený lak. Naopak šasi je zašlé a místy orezlé a chyběla dvířka a všechny kryty. Také opět chyběl reproduktor a iontová past. Po mechanické stránce opět proběhlo rozebrání a čištění. Zjistil jsem, že filcové podložky v uchycení obrazovky do dřevěného rámu byly sežrány hmyzem a obrazovka se tak v rámu volně pohybovala, což nebylo zrovna bezpečné. Při manipulaci s obrazovkou je nutné zachovat opatrnost a hlavně rozvahu, protože při jejím rozbití dojde k životu nebezpečné implozi.

Po elektrické stránce chyběla jedna UBL21, VN trafo bylo nahrazeno trafem z Athosa II a v kanálovém voliči byla jediná souprava cívek, a to pro 6. kanál. Opět proběhla výměna namáhaných svitků, všech asfaltových elytů a několika přerušených drátových odporů. V telce se nachází původní selen ČKD Modřany 60VS394, ale má vadný jeden článek, takže byl opět nahrazen diodou a odporem 22 ohm. Elektronky jsem vyměřil, místo 6F36 jsem osadil ruské ekvivalenty 6Ž5P, ale polovinu ze svých zásob jsem musel vyhodit kvůli velkému mřížkovému svodu. Jedna 6F36 tím trpěla taky. Po zapnutí a seřízení iontové pasti se rozsvítila obrazovka a po připojení signálu a lehkém seřízení rozkladů televizor fungoval. Po chvíli provozu vypadlo buzení řádkového rozkladu a následně jsem zjistil přerušenou cívku L65. Cívku jsem nahradil cívkou stejné hodnoty z tranzistorové čb televize, nicméně je možno ji nahradit i zkratem, jejím úkolem je jen zlepšit stabilitu řádkové synchronizace při zarušeném signálu. Dále jsem si všiml přehřívající se PL81. Na příčinu jsem nepřišel, buzení je v pořádku, má pěkných 200Všš, a svitky v řádkovém rozkladu jsou měněné. Obraz je taky v pořádku a VN se zdá taky dostatečně vysoké. Lehce se zahřívá VN trafo, tak je možná problém v něm. Televizor byl nicméně v tomto stavu v provozu několik hodin a vydržel. Obrazovka je slabší než u mého kusu a je na ní iontová skvrna. Zvuk je opět velmi dobrý.

Tento kus je k vidění na videu od Slávka. Obraz je užší kvůli nižšímu síťovému napětí, než při jakém byl seřizován, a je rozjetá geometrie, jak se převozem seklepaly korekční magnety.

Tento televizor se opravdu povedl, zejména když vezmeme v úvahu rok výroby. Tesla Pardubice pokračovala ve výrobě kvalitních, progresivních televizorů vlastní konstrukce i dále, nicméně vzhledem k tomu, že dobré a úspěšné nemělo za bolševiků nikdy dlouhého trvání, byla zde v 60. letech výroba televizorů ukončena a monopolním výrobcem se stala Tesla Orava.

Můj kus:

Slávkův kus:

Athos z půdy známých:

Athos v pořadu Vidím Vás: